2014




Relations between the US, Europe and China in the age of China's rise: political, economic, and security dilemmas

Miloš Balabán

CEJISS 8/3, 2014


ABSTRACT: This article examines the world’s key actors: the US, EU and China, and analyses their political, economic and security relations, as well as stances on geopolitical and global economic development. Asia-Pacific is investigated as the chief determinant of the global development and also, thanks to US-China relations, as the new geopolitical centre of gravity. This research explores the contradictory nature of this relationship, which apart from being mutually beneficial in terms of economic cooperation, shows signs of distrust in political, economic and security relations, generating potential conflict. There are many approaches being promoted by these actors. The dilemma the US is currently facing in this relationship is whether to contain China as a threat or to accommodate it as an equal power. Accordingly, the US’s (potential) treatment of China influences not only Chinese performance in the Asia-Pacific region, but also has repercussions for the EU. The key question for the EU is to what extent it should take on security commitments in the Asia-Pacific region. This article concludes that, despite contradictions in bilateral relations between the ‘West’ and China, it is desirable to achieve Kissinger’s ‘co-evolution of interest.’.  


K přečtení zde


The Poverty of Statistics

Jan Ludvík

CEJISS 8/4, 2014


ABSTRACT: Military expenditures and the number of service personnel are the two most common features used to compare national military power. However, to what extent they reflect the real world remains a question. This article aims to provide the answer by using data on the great power conflicts of the last 160 years. The Correlates of War data are utilised to highlight that the relation between pre-war military expenditures and the numerical strength of armies on one hand and the outcome of the war on the other is blurred, to say the least. States with higher military expenditures prevailed only in six great power conflicts out of nine. Only four of them were won by state with a numerically stronger peacetime army. The case of the Franco-Prussian war is then used to illustrate that not even superiority in both categories can safely prevent a crushing defeat, much less ensure the victory. Nation’s military power stems from its ability to adapt effectively to the realities of modern warfare. That is what neither the sheer number of soldiers, nor high military expenditures can guarantee.


K přečtení zde


Dobrovolná občanská participace při zajišťování obrany

Libor Stejskal

Obrana a strategie 2/2014

ABSTRAKT: Článek se zabývá dobrovolným zapojením občanů do vojenských a paramilitárních struktur a činností spojených jak s válečnými konflikty, tak s obdobím míru. Tato občanská participace je v současnosti ve většině členských států NATO a EU marginalizována, někdy zcela utlumena. V některých zemích však stále plní poměrně významnou úlohu v celkové obranné kapacitě státu. Rozhodnutí, zda do ozbrojených sil a celkové obranyschopnosti zakomponovat či udržovat v nich dobrovolnický občanský prvek, tak zůstává strategickou volbou vlád a národů pro zajištění obrany státu. Článek stručně definuje hlavní znaky zkoumaného fenoménu; následně poskytuje stručný přehled vybraných nejvýraznějších forem uplatnění občanské dobrovolnosti v minulosti a současnosti ve vybraných zemích Západu a končí hodnocením perspektiv pro dobrovolnou občanskou participaci vzhledem k aktuálním trendům společenského vývoje a redukce či stagnace obranných rozpočtů.


K přečtení zde






2014





Relations between the US, Europe and China in the age of China's rise: political, economic, and security dilemmas

Miloš Balabán

CEJISS 8/3, 2014


ABSTRACT: This article examines the world’s key actors: the US, EU and China, and analyses their political, economic and security relations, as well as stances on geopolitical and global economic development. Asia-Pacific is investigated as the chief determinant of the global development and also, thanks to US-China relations, as the new geopolitical centre of gravity. This research explores the contradictory nature of this relationship, which apart from being mutually beneficial in terms of economic cooperation, shows signs of distrust in political, economic and security relations, generating potential conflict. There are many approaches being promoted by these actors. The dilemma the US is currently facing in this relationship is whether to contain China as a threat or to accommodate it as an equal power. Accordingly, the US’s (potential) treatment of China influences not only Chinese performance in the Asia-Pacific region, but also has repercussions for the EU. The key question for the EU is to what extent it should take on security commitments in the Asia-Pacific region. This article concludes that, despite contradictions in bilateral relations between the ‘West’ and China, it is desirable to achieve Kissinger’s ‘co-evolution of interest.’.  


K přečtení zde


The Poverty of Statistics

Jan Ludvík

CEJISS 8/4, 2014


ABSTRACT: Military expenditures and the number of service personnel are the two most common features used to compare national military power. However, to what extent they reflect the real world remains a question. This article aims to provide the answer by using data on the great power conflicts of the last 160 years. The Correlates of War data are utilised to highlight that the relation between pre-war military expenditures and the numerical strength of armies on one hand and the outcome of the war on the other is blurred, to say the least. States with higher military expenditures prevailed only in six great power conflicts out of nine. Only four of them were won by state with a numerically stronger peacetime army. The case of the Franco-Prussian war is then used to illustrate that not even superiority in both categories can safely prevent a crushing defeat, much less ensure the victory. Nation’s military power stems from its ability to adapt effectively to the realities of modern warfare. That is what neither the sheer number of soldiers, nor high military expenditures can guarantee.


K přečtení zde


Dobrovolná občanská participace při zajišťování obrany

Libor Stejskal

Obrana a strategie 2/2014

ABSTRAKT: Článek se zabývá dobrovolným zapojením občanů do vojenských a paramilitárních struktur a činností spojených jak s válečnými konflikty, tak s obdobím míru. Tato občanská participace je v současnosti ve většině členských států NATO a EU marginalizována, někdy zcela utlumena. V některých zemích však stále plní poměrně významnou úlohu v celkové obranné kapacitě státu. Rozhodnutí, zda do ozbrojených sil a celkové obranyschopnosti zakomponovat či udržovat v nich dobrovolnický občanský prvek, tak zůstává strategickou volbou vlád a národů pro zajištění obrany státu. Článek stručně definuje hlavní znaky zkoumaného fenoménu; následně poskytuje stručný přehled vybraných nejvýraznějších forem uplatnění občanské dobrovolnosti v minulosti a současnosti ve vybraných zemích Západu a končí hodnocením perspektiv pro dobrovolnou občanskou participaci vzhledem k aktuálním trendům společenského vývoje a redukce či stagnace obranných rozpočtů.


K přečtení zde