2012

2012


Proces prioritizace hrozeb pro tvorbu Bezpečnostní strategie České republiky

Obrana a Strategie 1/2012


Miloš Balabán, Oldřich Krulík, Vladimír Krulík, Jan Ludvík, Luděk Moravec, Antotnín Rašek, Libor Stejskal


Tento článek nabízí systematizovaný pohled na proces identifikace hrozeb a jejich následného zpracování pro účely tvorby strategických dokumentů, předně Bezpečnostní strategie ČR. Záměrem autorů není definovat obsahové aspekty takového dokumentu, ale prezentovat procesní otázky. Klíčem k věrohodné bezpečnostní strategii je totiž přesné a smysluplné nakládání s hrozbami. Autoři kritizují „katalogový“ přístup a považují procesy prioritizace a kategorizace za zásadní pro určování směru politik vycházejících z Bezpečnostní strategie, zvláště v době ekonomické nejistoty. Jedná se o hlavní výstup projektu „Trendy, rizika a scénáře bezpečnostního vývoje ve světě, Evropě a České republice – dopady na bezpečnostní politiku a bezpečnostní systém České republiky“ (TRS /VG20102013009) v roce 2011.


Aktuální trendy a posuny ve vývoji globálního bezpečnostního prostředí

Vojenské rozhledy 2/2012


Miloš Balabán


Dynamika politických, ekonomických a bezpečnostních změn ve druhé dekádě 21. století. Strategie klíčovýchglobálních aktérů (Spojené státy, Čína, Evropská unie).


Aktuální možnosti a limity vytváření systému komplexního řízení bezpečnosti České republiky

The Science for Population Protection 1/2012


Miloš Balabán, Antonín Rašek


Článek se zabývá možnostmi vytváření systému komplexního řízení bezpečnosti České republiky.


Global Power Transformations: Political, Economic and Security Dimensions

Central European Journal of International & Security Studies 2/2012


Miloš Balabán


International relations are in the midst of tremendous transformation; to the distribution of political, economic and military power. This work traces such changes by looking at a wide series of indicators and seeks to explain - in a predictive manner - how the international environment will settle in the decades to come. Certainly, such predictive work is not meant to provide a stubbornly defended “truth.” Instead, this work should be read as a contribution to international relations scholarship which attempts to capture trends so that adequate policies may be advanced.


Vůdce svobodného světa a rovnováha hrozeb: Jak porozumět Obamově nové obranné strategii

Vojenské rozhledy 2/2012


Jan Ludvík


Reakce na dlouhodobé trendy mezinárodní politiky, vyvažování hrozeb a snaha o udržení amerického leadershipu představují trojúhelník, který nejlépe popisuje novou americkou obrannou strategii. Kroky Spojených států musí být chápány v kontextu teorie rovnováhy hrozeb. Obamova obranná strategie má zajistit pokračování amerického postavení ve světě, neboť to je podle Washingtonu nezbytností pro fungování mezinárodního systému. Spojené státy se tedy v žádném případě svojí pozice nevzdávají. Vnímat krácení vojenského rozpočtu jako dobrovolný ústup hegemona je mylné. Vhodnější je tato opatření charakterizovat jako restrukturalizaci americké moci směrem k posílení její ekonomické složky, spojené s relativně mírným omezením celkových vojenských výdajů. Tyto kroky jsou reakcí na pokračující změnu ve vnímání hrozeb, mezi nimiž hraje stále důležitější úlohu Čína.










2012

2012


Proces prioritizace hrozeb pro tvorbu Bezpečnostní strategie České republiky

Obrana a Strategie 1/2012


Miloš Balabán, Oldřich Krulík, Vladimír Krulík, Jan Ludvík, Luděk Moravec, Antotnín Rašek, Libor Stejskal


Tento článek nabízí systematizovaný pohled na proces identifikace hrozeb a jejich následného zpracování pro účely tvorby strategických dokumentů, předně Bezpečnostní strategie ČR. Záměrem autorů není definovat obsahové aspekty takového dokumentu, ale prezentovat procesní otázky. Klíčem k věrohodné bezpečnostní strategii je totiž přesné a smysluplné nakládání s hrozbami. Autoři kritizují „katalogový“ přístup a považují procesy prioritizace a kategorizace za zásadní pro určování směru politik vycházejících z Bezpečnostní strategie, zvláště v době ekonomické nejistoty. Jedná se o hlavní výstup projektu „Trendy, rizika a scénáře bezpečnostního vývoje ve světě, Evropě a České republice – dopady na bezpečnostní politiku a bezpečnostní systém České republiky“ (TRS /VG20102013009) v roce 2011.


Aktuální trendy a posuny ve vývoji globálního bezpečnostního prostředí

Vojenské rozhledy 2/2012


Miloš Balabán


Dynamika politických, ekonomických a bezpečnostních změn ve druhé dekádě 21. století. Strategie klíčovýchglobálních aktérů (Spojené státy, Čína, Evropská unie).


Aktuální možnosti a limity vytváření systému komplexního řízení bezpečnosti České republiky

The Science for Population Protection 1/2012


Miloš Balabán, Antonín Rašek


Článek se zabývá možnostmi vytváření systému komplexního řízení bezpečnosti České republiky.


Global Power Transformations: Political, Economic and Security Dimensions

Central European Journal of International & Security Studies 2/2012


Miloš Balabán


International relations are in the midst of tremendous transformation; to the distribution of political, economic and military power. This work traces such changes by looking at a wide series of indicators and seeks to explain - in a predictive manner - how the international environment will settle in the decades to come. Certainly, such predictive work is not meant to provide a stubbornly defended “truth.” Instead, this work should be read as a contribution to international relations scholarship which attempts to capture trends so that adequate policies may be advanced.


Vůdce svobodného světa a rovnováha hrozeb: Jak porozumět Obamově nové obranné strategii

Vojenské rozhledy 2/2012


Jan Ludvík


Reakce na dlouhodobé trendy mezinárodní politiky, vyvažování hrozeb a snaha o udržení amerického leadershipu představují trojúhelník, který nejlépe popisuje novou americkou obrannou strategii. Kroky Spojených států musí být chápány v kontextu teorie rovnováhy hrozeb. Obamova obranná strategie má zajistit pokračování amerického postavení ve světě, neboť to je podle Washingtonu nezbytností pro fungování mezinárodního systému. Spojené státy se tedy v žádném případě svojí pozice nevzdávají. Vnímat krácení vojenského rozpočtu jako dobrovolný ústup hegemona je mylné. Vhodnější je tato opatření charakterizovat jako restrukturalizaci americké moci směrem k posílení její ekonomické složky, spojené s relativně mírným omezením celkových vojenských výdajů. Tyto kroky jsou reakcí na pokračující změnu ve vnímání hrozeb, mezi nimiž hraje stále důležitější úlohu Čína.